LitWeb

Hostů OnLine:

Členů OnLine:

Registrovaných členů:

Právě přihlášení:

Obloha zrovna silně krvácela

Obloha zrovna silně krvácela
na kopci sedí někdo v černé kápi
v hlavě si rovná, jestli smrt, či cela
vyrvou ho šedi
zjevně ho to trápí

Bezedná propast do prázdnoty zela
postava hledí na letící čápy
musí se otřást, vidí záchvěv těla
zorničky z mědi
víko neodklápí

Ještě teď v uších kletba mrtvé zněla
někteří vědí, proč ho vina skrápí
někteří tuší, proč už Arabela,
bez dechu, bledí,
nepoškádlí chlapy

Rumburak viděl, jak jí prošla střela
bez odpovědi zatnula své drápy
při vší té bídě
půlnoc osiřela
kříž, břímě zdědí
lunu nepotápí

Obloha zrovna silně krvácela
asi ji svědí její statné tlapy
Jako zvěř lovná
připadla si zcela
černá jak čedič
zlá jak Chammurapi

Léta Páně 2014, dne 4.4. věnováno autorem Marek

Kategorie: Poezie vázaná


	6.4.2014 \| 21:41 Marek

			No, já už to nedělám, tak snad časem někdo dá... Dobrou noc :-))

	6.4.2014 \| 20:52 JC senior

			Poslaná je, ale není nikdo, kdo by ji pustil na sklo

	6.4.2014 \| 20:37 Marek

			Už se na ni těším, Jiří :-))

	6.4.2014 \| 18:07 JC senior

			...nelze nechat bez odezvy!

	4.4.2014 \| 13:21 Marek

			Díky, Tess, hezký víkend :-))

	4.4.2014 \| 10:25 Tessa

			Podle dramatického názvu čekala jsem i dramatickou báseň - a dočkala se. Ovšem Rumburak a Arabelou odvedli (nejspíš kouzlem nechtěného) mou pozornost do říše pohádek. Text úderný, svázán do břitkých otýpek, skvělých pro podpal hranice. Stát bych na ní teda nechtěla...