Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Elegie o samotě
Poslechněte si,
jak vzniká muzika básnířčiny duše.
Varhany s bubny
jsou tahounem pro tuto zčeřenost.
Můžete koukat, nestyďte se
zobrazit vnitřní nekázeň,
dotkněte se, bude chtít,
aby tím posledním jste byli,

může vás oblouznit 
vodopád
stékající do přízemí

a stejně teď ještě 
nesmíte odejít! 


Prostudujte 
poezii zahnutou 
okolo jejího levého ucha
a za pravým najdete
ironii.
 
Poznejte, jak vnímá strach,
prozatím ještě v plynném stavu,
jak těsno je v žebrech
hladovým. 
Pak každá taková
jak chycená bludička
vidí svět přes kouř barevný
a duši molům nechává.
Ždibou ten papír
trhaný

- říká se tomu
řádky srdce 

a přitom jen vidíte
motivy slečny

jak zúročit svoje
démony.

-

Tak poslechněte si,
jak zní
muzika z dělohy dívčí duše
a kdo by ji chtěl
a nevěřil,
 
důkazy najde



v těch očích.
Léta Páně 2014, dne 22.4. věnováno autorem Vivi
  
26.4.2014 | 7:42    motýľ

ten začiatok ma hodil do doby, keď chodilo potulné divadlo, ke´d chlapík vyšiel pred kulisy a začal..."Poslechněte si...." aj celá báseň mi príde v tomto štýle písaná, len myšlienka je novodobá. trošku viac rozpísaná, ale pekná. Úsměv
23.4.2014 | 15:16    Vivi

Ó děkuji převelice všem. Uznávám, tady ta interpunkce šla opravdu vypustit, moc by se tomu nestalo, kdybych se na ni vykašlala. Ale jinak si ji v mých básních asi ještě užijete, protože když tam nebudu mít čárky, je blbé, aby tam byly vykřičníky (na které si někde potrpím) a tak... Zatím se od toho neumím odprostit, ale vlastně veskrze to co sem vkládám, jsou básně minulé, takže do budoucí tvorby s tím určitě něco udělám a kde to půjde, tak interpunkci zruším. :-) Slovosled bude horší... no uvidíme! :-) Popřemýšlím. 
23.4.2014 | 11:25    Dota Slunská

Barvitá, zhudebněnou si ji umím představit velice dobře. I já jsem pro zkrouhnutí inverzí.
23.4.2014 | 8:22    gabi

prihováram sa za prirodzený slovosled, inak fajn, nápadité
22.4.2014 | 23:36    hanele m

já se přidám s tím slovosledem, taky bych ho nechala vyplynout přirozeně, když už není třeba nějak kejklit kvůli vázanosti nebo rýmům..
a přidávám čárky na koncích řádků - když už to členíš jako poezii, tak nejsou potřeba a spíš hyzdí (mně osobně děsně píchaj do očí Pohoda)
a to ždibou je nářečím bych řekla - myslím, že lepší by bylo oždibují, protože jinak to je celé spisovně
ale jako celek se mi to  líbí Úsměv
22.4.2014 | 22:32    Vivi

Tak ještě, že rocková... :-D Jiný styl bych asi nebrala. Díky za nákuk. 
22.4.2014 | 22:27    básněnka

skoro rocková balada
22.4.2014 | 21:23    Vivi

mirkah: Já je slyším mockrát před usnutím a někdy je to opravdu děsivý. Proto mě to napadlo. :-)
22.4.2014 | 21:21    Vivi

Děkuji! K tomu slovosledu... uvědomuji si to a říkala jsem si, kdo mi to vytkne... :-) O změně jsem uvažovala jen v případě "ždibou ten trhaný papír". Mám převrácené slovosledy v hodně básních. Problém je, že mně to tak prostě zní líp, i když si to čtu. U prózy bych si to samozřejmě netroufla, ale u poezie se přiznám, že to tolik neřeším a normální slovosled tam nepovažuji za nutný. Takže v tomto směru si neumím pomoct. :-( Hodně nad tím přemýšlím, ale stejně překrucuji a kolikrát si to už ani neuvědomuji. Je to pro můj lepší poetický pocit, což samozřejmě nemusí platit o čtenářích... Safra tedy. 
22.4.2014 | 19:55    mirkah

Pro mne jsou nejdůleřitější varhany a bubny, ráda bych je slyšela v Tvém podání
22.4.2014 | 19:49    Tessa

Parádní exkurze, děkuju. Prošla jsem se, viděla, slyšela...ale stejně jen vzdáleně tuším. Poezie vzniká křehce a bez zvědavých pohledů...
 
Pěkný text, jen mu - z mého pohledu - moc neprospívá ten převrácený slovosled, který do civilního tónu  vnáší jakýsi patos, jenž textu neprospívá. Asi bych ponechala přirozené plynutí :
..vidí svět před barevný kouř a nechává duši molům...tak si poslechněte...