|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Hrotem jehly
Procházka Valdštejnskou jízdárnou.
BOHUSLAV REYNEK – génius, na kterého jsme měli zapomenout
Vím, vlastní šel jsi Kalvárii
kříž talentu nes v spárech šedi
kde hroty jehel sotva smyjí
tmu duše vrytou v desku mědi
Že bible příběhy se dědí
zveš vlaštovky kde lkával Job
slov písek když vmet do čeledi
Tak času přáls mu trojnásob
Znáš barvy smutku, činy smělé
krok lásky za krutosti hran
na talíř s hlavou kazatele
jen pomsta kde je kastelán
Snad Bohem bývá milován
kdo vizí udělen má šém
psí smečkou Lazarových ran
když Jidáš kráčel za vozem
Šípkový keř, dvory v zimě,
rozostřeným měříš zrakem
jizvy světců, víry břímě
kde chrámy měly zářit zlatem
Znal jsi smrt, rozmlouval s katem
když vlád David, pastýř stád?
Popel spadlý pod sporákem
tvůj autoportrét? Nepoznat...
*
Léta Páně 2014, dne 29.4. věnováno autorem
JC senior
|
|
|
|
|
|
|
|
Silné prožitky v prostředí až tajůplných uměleckých děl se vážou do básně přímo vlastní energií.
Děkuji, robine!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Prostě krása, na vázanost jsi mistr:-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
JIří ...díky za doprovod a báseň... 
v tom odpoledni
bylo barev smutku
a génius byl sám
když Jidáš kráčel rozmlouvaje s katem
měl autoportrét v dlani
pro popel zmrtvýchvstání
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Bibli s jeho ilustracemi jsem ještě neviděl, ale plně souhlasím. Rozhodně vynikne mystika textu i tam, kde jde zdánlivě jen o podobenství běžného lidského života.
Děkuji, Hanko!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Krásná báseň, Jiří. A myslím si, že volba dát právě jeho grafiky do nového vydání Bible, je správná.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Doporučuji, Mirko,
tajůplná atmosféra tě pohltí. Dík za komentář.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Každý, kdo poznal chuť veršů, ví, že před Múzou se nedá utéct.
Dík, Marku!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ano, krásně se recituje a kdo zajde na výstavu, ještě víc jistě prožije onen text. Až pojedu do Prahy, určitě se do jízdárny podívám
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Nocí a dnem šel, trny v kříži
než poznal slunce, tmu se učil znát
někde tam z mraků na něj shlíží
Múza, již líbal přece tolikrát
někdy se hádal, co je unikát
jindy ji prosil, ať ho k sobě pustí
těžké je zůstat, lehčí utíkat
před sebou samým
někam do propusti
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Bohuslav Reynek, básník a grafik, prožil většinu života v dobrovolné samotě svého petrkovského statku. Pronásledován osudem žil prostě se svojí ženou, syny, básněmi a grafikou, kterou škrabal po nocích za světla svíčky do měděných destiček.
Výstava jeho grafik probíhá ve Valdšejnské jízdárně v Praze od 16.4. do 31.7.2014.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
krásně se mi recituje, je velmi melodická, jen mě trochu zadrhlo na čtvrtém řádku odspoda, tam jsem přemýšlela, jestli by se mi líp neřeklo "znal´s smrt, rozmlouval jsi s katem", ale pak jsem se přenesla přes to, jak jsi to napsal ty :-) to je prostě dáno tím, že máme každý nějaké ty své zvyky v recitaci.
díky za rozšíření obzorů, tohoto umělce jsem neznala.
|
|
|
|
