|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Zapomenout... Ly-O-Lay-Ale-Loya
.. text je zcela čerstvý, a byl napsán první.. hudební ukázku znám již dlouho, vzpomněla jsem si po dopsání na ni, a myslím, že by mohla potěšit, je krásná.. třeba se vám při poslechu bude lépe můj text číst, to bych byla moc ráda, děkuji...
:-)
Zapomenout...
Tolik si přeji zapomenout na sebe
a znovu uvidět věci jak jsou...
vydat se na cestu co nemá jméno
přejít horu modravou
zelené údolí s tisícem lučních květů a motýlů
naslouchat šumění větvoví stromů
průzračným bystřinám a potokům raků
brouzdat se bosýma nohama rozsvícenou hvězdnou oblohou
vnořit se do mlhy ve skalách pod vodopád kapradin a mechů
zapálit oheň
setkat se s divokým Vlkem
...
a s úsvitem probudit se za zpěvu ptáků a červánků nad hlavou
než slunko vyjde nad obzorem...
s Tebou...
Ly O Lay Ale Loya
Léta Páně 2014, dne 5.6. věnováno autorem
Helen
|
|
|
|
|
|
|
|
lajko: to je fantastické, mám ohromnou radost!  Děkuji |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
mne sa to páči  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dota Slunská: :-) i slunko vychází nad obzorem každý den stejné, a tráva roste zelená... neměla jsem v úmyslu přijít s něčím novým.. a přiznám se, mně text přinesl radost, znovu jsem si uvědomila samu sebe a možnosti života, který bych tak ráda prožívala s úžasem a pokorou, přirozeně... a ano, máš pravdu, vycházím z prvního řádku, je nejdůležitější v mém textu... děkuji Ti, za přečtení i komentář, děkuji! |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Sendy: ano! text je o touze...
.. jsem ráda, že se Ti muzika líbila, moc si vážím Tvého zastavení a komentáře, mám radost, děkuji |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jiří .. jsem šťastná za vlídné přijetí mého textu.. byl psán srdcem, i když, lopotila jsem se s ním po dva dny.. znovu opakuji, nepíšu básně, neumím je, snažím se o zastavení v čase, zaznamenat zachvění srdce, přirozeně a obyčejně, o nic víc mi nejde :-)
Děkuji!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
hanele m: Moc děkuji za přečtení, jsem ráda, jestli se Ti text četl příjemně :-)
.. pokud jde o použití velkého či malého „T“, přemýšlela jsem, samozřejmě.. většinou preferuji malá písmenka, dokonce i na začátku věty, neřídím se v osobním písemném projevu vždy zvyklostmi a ustálenými pravidly češtiny.. ale k velkému „T“, v textu oslovuji v myšlenkách vysněného a zároveň skutečného člověka, člověka s konkrétními vlastnostmi (Vlkem), ano, máš pravdu, svého Boha :-))
děkuji Ti, hanele m
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Taková indiánská. :) Básním neurčitek příliš nesluší, jinak obsahově mi to přijde takové lenivě rozesnilé, nejhodnotnější je tam dle mne první řádek, zbytek bohužel nic nepřinesl.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Nevnímám to jako poezii. Spíš jako prolog... k čemu? K životu? K lepším zítřkům?
Ohledně hudby - neznala jsem, takže díky za ukázku. Fakt krásná.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...květinky, hvězdičky...
řeklo by se klíšé. Ale je tam i oheň, vlci, vodopád... rám lásky bosých nohou v mlze.
Poezie v osobité formě.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
spíš taková poetická próza než regulérní báseň - ale četla se mi příjemně - jen nemám ráda to velké T, když to není dopis - mimo dopis mi to evokuje oslovení Boha
a musíme poprosit Pepíka o spravení odkazu (a kdyby to šlo navěky, do budoucna - všechny youtube odkazy potřebují nechat ta velká písmenka velká - Litweb je pořád ignoruje a pak žádný YT odkaz nefunguje)
|
|
|
|
