díky za úvahu,  smýšlím tak nějak podobně...

nač se kát...toho bylo dost

 

prej světlem jsou dny... pro radost

díky za zastavení
 

mám radost ze tvých zastavení...děkuji

pro blíž než dál:) Občas jsem v lihu z tvých básní. Ne, vážně, jsou popínavé jak víno a omamné jak život.

Napadla mě možná pro někoho staromilská myšlenka-úvaha:
Lahev vína je jako žena: Muž, jež ji odzátkuje, zpravidla už ke špuntu nečichá, jen k jejímu obsahu. A je-li s ní spokojen a šťasten, má chuť pít ji až do konce života sám, a ani nejlepšímu kamarádovi nedá ochutnat. A je-li šťastna žena, jiný jazyk do svého hrdla taky nepustí.

Zmatky jsou zpátky

snad odejdou vrátky

a přesvědčí pátky

zapomenout

na matky, na svátky

na dny na kolenou.

Oči krátkozraké

nám našijí na šíji

vidí pro blíž než dál

s brýlemi na dálku

zahlédnou polárku

kdo by se bál

kdo by se kál?

...

 

 

 

gratuluju k fantazii...obrazy prý se pijí:-)

Delikátní foto i "básněnka". Ahoj. ;-)

koment jako víno

 

 

...piju vodu a čichám vůni tvých vinných zátek...

sladký orient!

díky za sklo, třeba Ti slova docvaknou v pravý čas

špit..je celkem červená, jen se oranžovwě tváří...

Obrázek v barvách, které miluji. K básničce se budu muset vrátit, protože napoprvé mě minula. Líbí se mi udušené pátky pod šíjí a oči našité pro blíž než dál, ale jako celek mi nedocvakla.