|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
název díla musí mít tři znaky, ale já potřebuju jen jeden jediný - tečku
https://www.youtube.com/watch?v=9wjcbC-xn9g
Co když opravdu jsi
zbytečná
jak poslední tečka v rádiový depeši.
Co když opravdu jsi
jen stručným zachvěním
letícím éterem
neslyšně a přece – přímo.
Co když opravdu nejsi
už schopná odrazu
ionosférou pronikneš
a pro nás tady dole
prostě zanikneš.
Už jen nebudeš - s náma.
Co bude pak?
Co když se mě očima začnou ptát:
Kde je? Kdy se nám vrátí - máma?
Co jim odpovím?
Co když se proměním
v nekonečný pohyb vibroplexu
a začnu stále
do
la ko
volat marné -.-. --.-
Co když opravdu nejsem
němý
jen mám hrůzu z ozvěn tich.
Co když je opravdu pozdě
a já už vím,
že jsi jen poslední tečkou
dávající však všemu smysl.
Co když celá jsi jen
.
Léta Páně 2015, dne 3.6. věnováno autorem
Kendy
|
|
|
|
|
|
|
|
tecky jsou dulezitejsi nez si mysli  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Melodičnost v ní je, ono i to anaforické „co" vyvolává určitou zpěvnost. Ale za sebe musím říct, že v první řadě mě zaujala emoční expresivita a nápad, jímž jsi ji vykreslil. A taky trefnost, kterou ovládáš. :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
připomnělo mi to Suchého:"letí hledat osmou tečku, nevrátí se...tak je to". Prostě to tak je s těmi tečkami.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Díky za pěkný komentář. Tahle je trochu specifická, což je jedním z důvodů, proč jsem ji umístil právě do tohoto oddělení. Vytáhnout si z ní nějaký pocit, blízký tomu co jsem se pokoušel sdělit, snad není obtížné, soudě podle reakcí ostatních. Jen si dovolím přidat ještě malý návod ke „správnému“ čtení. Zkus se na telegrafii podívat ještě z jiného úhlu a zapomeň na erb i cílovníky, vždyť jejím základem je přeci rytmus, čímž (nejen) připomíná hudbu, ale hlavně jazyk. Při čtení nahlas je třeba ty tečky a čárky vypískat. Zvažoval jsem, zda tam ty dva znaky nezopakovat vícekrát, ale v psané formě by to asi vypadalo blbě.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Šikovně napsané. Je smutné hledat a nenacházet, nejvíc když se to týká dětí.
Vím, žes to tak nemyslel a nechci zlehčovat emocionální záměření básně, ale vyvolalo to ve mně zamyšlení, že tečka se dá chápat ve svých četných symbolických významech i jako erb (když jsme u tý Morseovky:)) - obraz osoby, jejích vlastností a atributů, odrazů minulosti, a pak taky záleží na tečce, kterou k té prvně zmíněné otiskneme my sami a další bytosti a hned je z tečky aposiopeze... :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
a tak ti pro tu tečku ještě něco posílám...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vyvážená nit
na prvém z konců podvázaná duše
a na druhém zas viselec - cit
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
když řekneš ..tečka
stočí se city do kolečka a klubkem končí nit...
je pozdě...tečka!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
To je v pohodě, přece se nebude kvůli jedné básni předělávat celý systém... Nechme to být, tak jak to je.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tečka je úžasná...může být začátkem, koncem anebo středobodem dění. Ale nikdy, nikdy není zbytečná, protože bez ní by obraz světa (nebo života) nebyl úplný.
Krásná báseň.
Bohužel, ani já ti s tím názvem nemůžu pomoct, je to prostě tak nastaveno. Nicméně - možná místo . by se dalo napsat prostě tečka. Průměrný čtenář se dovtípí, a ti s bohatou obrazotvorností tam (místo slova) ten drobný bod uvidí.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...ale co když my všichni (alespoň pro někoho na světě) jsme tou poslední tečkou, která tomu všemu dávala smysl. Děsí mě, jak přibývá lidí, po kterých se mi stýská, ale bát se o ně už nemusím...
Bohužel s tím názven ti nedokážu pomoct. Snad kdyby ses obrátil na vyšší šarži.
|
|
|
|
