|
Gabriel
Dal si na záchodě poslední cigaretu Nemoh se zvednout A to jméno! Jak Archanděl Dal si svoji poslední cigaretu a nevěděl... Když jsem ho zvedala z tý mísy No teda...pane archanděl! Víte že se to nesmí! Byl salboučký jak stažený nevykrmený králík Tak pojďte...dojdete to? Nevěděla jsem že to je jeho poslední cesta Místo slavobrány dveře od záchodu! Měl andělský jméno a hulil jako čert! Za hodinu kašlal nějak blbě říkali chlapi na pokoji a to už jsem letěla... Jenže nemám křídla a náš pan doktor taky ne Raz dva tři čtyři pět - teď raz dva tři čtyři pět - teď Ostatní přiletěli výtahem Odbouchnout Pozor! nic nic nic Nechytá se Proč taky vždyť už ho za ruku držel jinej ...si teda myslím a teď si tam vykuřujou vzácný voňavý cigárka těch obláčků je někdy plné nebe
Léta Páně 2011, dne 24.3. věnováno autorem
Marcela
Kategorie: Poezie
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||






















