Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Gabriel

Dal si na záchodě poslední cigaretu
Nemoh se zvednout
A to jméno!
Jak Archanděl
Dal si svoji poslední cigaretu
a nevěděl...

Když jsem ho zvedala z tý mísy
No teda...pane archanděl!
Víte že se to nesmí!
Byl salboučký
jak stažený
nevykrmený králík
Tak pojďte...dojdete to?
Nevěděla jsem
že to je jeho poslední cesta
Místo slavobrány
dveře od záchodu!

Měl andělský jméno
a hulil jako čert!

Za hodinu
kašlal
nějak blbě
říkali chlapi na pokoji
a to už jsem letěla...

Jenže nemám křídla
a náš pan doktor taky ne
Raz dva tři čtyři pět - teď
raz dva tři čtyři pět - teď

Ostatní přiletěli výtahem
Odbouchnout
Pozor!
nic
nic
nic

Nechytá se

Proč taky
vždyť už ho za ruku držel jinej
...si teda myslím
a teď si tam vykuřujou
vzácný
voňavý
cigárka
těch obláčků je někdy plné nebe
Léta Páně 2011, dne 24.3. věnováno autorem Marcela
  
24.3.2011 | 22:55    Milan

Povedená věcička. Doufám, že si jednou taky budu vykuřovat voňavý cigárko, jen to asi bude někde u kotlů.
24.3.2011 | 22:48    Marcela

Trinny, Olunkas - dík. Jsou chvíle, které si zavřu do básniček, protože na ně nechci zapomenout - tohle je jedna z nich.
24.3.2011 | 22:33    Trinny

Tak to je síla, povedlo se ti. Mně teda mrazilo, mě čtenáře určitě. Tleskám :-).
24.3.2011 | 20:35    Olunkas

prožitý, syrový, autentický, skvělý