Duševní diety? Nebrat! :-)

obětí nebo objetí 

musíme se snažit nebýt oběti

Dagmar B: v kůži obětí…

Marcone: zajímavý pohled

Instantní pocity

a umělohmotné básně

vázané v kůži 

let the stalker raise up :-D

Nemůžu se rozhodnout, v čem jsi lepší, jestli ve čtení, nebo v tom komentování…  ;-)
 

Zvláštní. Do výrazné míry mě pobuřuje (byl-li to záměr, zdařil se náramně) na jedné straně jeho chlad a na druhé jeho snaha škatulkovat...přestože si uvědomuji, že to je právě to, co mnoho lidí dnes činí a že náhražka může vzniknout jak jako citový, tak jako racionální nedostatek z nenaplnění vlastních úmyslů, plánů nebo snů. Pak se z jakéhokoliv pohledu přenášíme do imitace něčeho, co původně nejsme, do něčeho, co nás bohužel a paradoxně může činit spokojenými anebo možná i šťastnými (čemuž se zdráhám uvěřit, byť se mnozí snaží tvářit, že to opravdu funguje), něčeho, co tvoříme nejen ze sebe sama, ale i něčeho, čím se čím dál tím častěji obklopujeme.

Apage satanas! :)

Ale tahle přeci není ani trochu romantická.
 

Obojí obvykle mívá značku, jen v tom prvním případě se punc skrývá, kdežto v tom druhém zas staví na obdiv.     
 

Čeho nejistoty, nebo spíš té instantnosti? Já beru instantní pocity, jako takovej můj pracovní název pro poličku, na kterou hodlám odkládat věci podobající se téhle.

 

Na téma kávy jsem dočista beznázornej… páč jsem vypil asi tak jednu v životě :-)
 

Doremifo, tvé dceři rozumím, ale jedna se pít dá - dokonce i voní, když se otevře . Nescafé GOLD, ale je oproti těm "umělohmotným" drahá. Jako zdravotní sestra, mám možnost srovnání.

 

A k básni? Trochu nerozumím ...copak romantička se dá "lapit" na umělohmotnou básničku? :-)

Proč utrácet za zlato, kde stačí kus dobře naformovanýho plastu...

...a jak víme, že nejsou. Lze to ještě vůbec poznat? A pokud ano, lze se toho lekat?

Moje dcera říká rozpustné kávě umělohmotná.

No právě… Třeba tu biologickou životní složku už moc šidíme a pak se strašně divíme, že IVF kliniky praskají ve švech…