Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
Koření
Virtuální psaní, někdy hladí, jindy zraní ...
 
Melu v mlýnku naše psaní
slova věty někdy zraní 
za chvíli se v koření
dopisy tvé promění
 
budou pálit žhnout a dýchat
svoji touhou lektvar míchat
křečí šílenství voj ňader zvedá
však letícím ptákům spát tu nedá
 
něha prolnula se v pláči
vzlyků listů trhaných
má mne ráda 
nemá mne ráda
do němoty ohraných
a déšť viny hlavu smáčí
 
a šťáva lásky virtuální
se konečně tu ztvární
čistá a ledově chladná
však někdy tak zrádná
 
teplo doteku chybí
mi i tobě
to přece lásku živí
tady i v hrobě
hle teď v krev se obrací
a života čas navrací.
 
Léta Páně 2016, dne 21.3. věnováno autorem Anna Marie
  
22.3.2016 | 21:22    Anna Marie

Děkuji za koment ...
22.3.2016 | 19:06    básněnka

psaní zraní...to umí i láska , reálná i virtuální
22.3.2016 | 17:17    rezka

první sloka by mi  na příběh  stačila...
další sloky mi lámou jazyk, anebo neumím číst, kdo ví?
22.3.2016 | 7:40    Anna Marie

Děkuji za náhled ...
21.3.2016 | 20:18    Tessa

kdo miluje virtuálně
ten se v lásce nesplet
nemusí se trápit marně
stačí zmáčknout DELETE
 
Asi tuším, cos chtěla tou básní říct, ale na mě je těch slov až příliš, ani ty gramatické rýmy mě moc nepotěšily.