|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Tam, kde mříže ...
Jeden a každý sám
a oblýskané sedátko
kde šepot viny
navrací nakrátko
smích v slzách
kapesníkem smotaný
rozhřešení není
v otisku nenávratna
duše spí svá snění
tam kde mříže
z tulipánů
Léta Páně 2016, dne 2.4. věnováno autorem
Anna Marie
|
|
|
|
|
|
|
|
Zádumčivá báseň... a s Tvým vysvětlením, vlastně velmi smutná...
Křehké dílo.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Děkuji Tesso za uvedení a zveršovaný komentář, ten je křehký, ráda je čtu, bývají kolikrát lepší, než uvedená díla ...
Básněnka naladila mistrně na veselejší notu, také děkuji.
Já si to zapsala kdysi v kapli léčebny, byly tam mřížky tabulek s tulipány, za mřížemi.
A také všichni ti nemocní a přece každý sám a někteří už napořád ...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tam kde mříže nebývají šťastné tulipány
stojí si
obvyklou červení
samy
samy
samy
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
křehká mříž z tulipánů
mezi tím a oním světem
vy, kdo jste za ní
v pokoji věčném spěte
|
|
|
|
