přestože musím hledat a tak trochu tápu a hledám (pří)stopy, báseň na mne působí jako "stará známá", blízká, představitelná. Metafory používáš podle mne šikovně, ať již pro vlastnosti, pocity nebo nálady

Vorona to řekla za mě a já jen dodávám, že už dávno Tě čtu i mezi řádky a vždy si vybírám to své, co v každé Tvé básni pro sebe najdu.=o)

Díky, dámy!
Indigo, víc ve vzkazu.

vyvolává pocit
že
z venčí je všechno vždy jinak
načechtraný dvůr a stopy po fermeži
pak už jen přístopy zbejvaj..
jakože jeden ve stopách druhého,
bez radosti šedivě jen setrvačností..

:)
Doto, osobně mi nedaj ty přístopy.Můžeš je nějak charakterizovat?

Tesso, díky za vyjádření, aspoň že nástin pocitu se objevil. Nejhorší by bylo úplné nic.



Indigo, díky za obsáhlý rozbor, tohle je to, co mě tak baví a těší, dozvídat se, co ve čtenáři vyvolala, jakkoli odlišné to od mé vlastní interpretace může být. Juché! Tvůj pohled se mi líbí, stěžejní prvky jsi odhalila na výbornou, intimita, vnitřek a zevnějšek, čas. Udělala jsi mi radost. Díky! :)

Aha, takže až teď jsem si přečetla prolog.Jasně.:)

Fango...nejdřív jsem myslela, že je to překlep-Fangog.B-)
Fango-léčivé bahno sopečnýho původu?

Tak já to zkusim.
První tři verše-charakterizují místo blíže neurčené-indicie postel a chrám napovídají, že jde o místo velice intimní, osobní.
Další dva verše-uvnitř sebe sama, uvnitř nás neběží čas.
Další strofa:
Dvůr je místo z venčí, vypadá dobře (ta osoba, pokud nejde o obecno, jakožto jedna část sama sebe), zvlášťě když je pod fermeží základovka. Krásno navenek vyzobe stíny-nedostatky...málokdo poodkrývá slupku kráse, když je jí vystaven tváří v tvář.Toho se lze hrozit.
Možná že první a druhá strofa může symbolizovat vnitřní a vnější krásu, nebo aspoň pokus o její definici a pak taky paradoxy těch světů vůči sobě.

Poslední dva verše. Trochu mi dělá potíž ten básnickej novotvar - přístopy.Celkovej text je totiž možný chápat i z pohledu on-ona (muž a žena), těžko se to otevírá, ale i tak že dílo symbolizuje jednoho člověka (z mého pohledu pravděpodobněji ženu ,,zevnitř a navenek,,).
Takže v tom smyslu pointa sejdou se tak jako tak, ať už je současný stav jakýkoli (beru v potaz variantu A i B), sejdou se sobě rovni, na témže místě, možná v jiný čas.

Jinak to ze sebe nedostanu a v tuto chvíli nejsem schopna vidět ani jiný rozměr.Tak.

Tak jo, přiznám se...tentokrát jsem ji nerozluštila... je to jako mlha, natahuju ruce, ale nepolapím víc než jen prchavý pocit melancholie.
Snad se tu najdou povolanější, já se s tvou básní míjím...