Jiří, díky a veršům zdar!
Jo a pouhý mi tedy vůbec nepřipadáš.

o bojích těch já měl bych písně pět
a v pauzách rozjařený bavit dvůr
mně vítězství nehozen je květ
jsem pouhý jen básník, trubadůr

Děkuji vám všem za váš čas a za pár zanechaných slov. A nejvíc tobě Ivo, hrozně moc jsi mě potěšil.

povedala som si "ženský pohľad to rozlúskne"
nerozlúskol
cítim atmosféru..viac bojovnú ako výsmešnú
ale neviem si s tým rady..tak je to

Poselství, že Don Quijote žije v nás a že žil ve všech dobách před námi a že nás přežije? Marné úsilí v sobě skrývá vždycky výsměch a i vítěz zakrátko pozná, že dobyté vavříny se změní v seno pro oslíka Sancho Panzy a lesklé mince v bezcenné plíšky.
Mám rád, když dílo skrývá tajemství a tady je jich hned několik.

Výsměch z toho cítím, jen trochu nevím, čemu se vysmíváš. Škole? Titulu? Vzdělávacímu systému jako takovému?

Na formě by se dalo zapracovat, takový ten ryk kolbiště ale z básně promlouvá, atmosféra je zachycena, dílko na mě svým způsobem působí...