|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
a nemám ani tvoji košili
tisknu nos na sklo kolem tvého srdce
a když tě slyším volat mé jméno
vím že se musím probudit
pod duhu a pod tmu
brala bych tě pod obojí
tělo krev
a vůbec všechno
někdy se můžu vzteknout
jindy se strašně bojím
zas spolykám bobule vinných rév
bez bobulí
kdy se dotknu?
kdy zešílím?!
možná nedotknu_li..
Léta Páně 2017, dne 17.12. věnováno autorem
hanele m
|
|
|
|
|
|

|
|
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
děkuju vám tu všem - a hlásím, že noty už fungujou 
Jiří, taky mi někdy některá báseň přijde čistě mužská nebo ženská - a su ráda, že jsem zůstala ve správné kategorii  ale myslím, že alespoň jednu mužskou někde mám - to když jsem dostala za úkol napsat něco jako jeden konkrétní autor - možná vám ji pro zajímavost přinesu..
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Jsou (prý) básně mužské a ženské.
Nevím s jistotou jak je odlišit, ale tato je čistě ženská.
**
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Až mi mráz po zádech přeběh...
"sklo kolem tvého srdce" ... vidíš, ale nedosáhneš...parádní
|
|
|
|
|
|
|
|

|
|
pod duhu i pod tmu...a vůbec všechno...potom je to vážný, to je skoro jako slib před bohem
pěkná je!
|
|
|
|