***

Emil souhlasil, takže se druhého dne opět dostavil na ústředí, dostal kapesní stroj času a mapu, kde bylo vyznačeno místo k provedení časového skoku. Měl by se vynořit v přednastaveném čase přímo na základně časové policie v roce 2418. Emil tedy vyrazil vlakem směrem na Krnov. Místo časového skoku se nacházelo nedaleko stanice Hrubá Voda. Vykročil udaným směrem do kopce, šel lesem a divil se, že právě tady bude jednou nějaká základna. Když dorazil na místo, vzal do ruky stroj času a aktivoval ho.

 

Vynořil se na volné ploše uprostřed tábora, který sestával z několika bungalovů na svahu, kde se v jeho čase nacházel les. I zde zůstaly nějaké stromy, byl tu klid, pouze u větší budovy dole viděl nějaké lidi. Emil se vydal k nim, aby se zeptal na další postup.

 

„Dobrý den, já jsem agent MX851 a mám se tu zúčastnit školení.“

„Zdravíme vás,“ řekla sympatická černovláska, která vyšla ze skupinky lidí před centrem základny. „Já jsem agentka AL303, instruktorka časové policie. Myslím, že vás budu učit práci s pravděpodobnostním počítačem.“

„Těší mě, madam. Abych řekl upřímně, trošku mě překvapuje, že zde vidím ženu. Bylo mi řečeno, že ženy nemají smysl pro cestování časem.“

 

Všichni shromáždění se dali do smíchu.

 

Agentka AL303 se usmála jen krátce a pak řekla: „Vy jste z 21. století, že?“

„Ano, madam.“

 

„Ve vaší době jsme dělali takové experimenty jako čistě mužské nebo čistě ženské agentury. Vlastně se to táhlo už z konce 20. století. Pokud vám někdo řekl, že ženy nemají smysl pro cestování časem, pak si z vás utahoval. Humor je obranou časové policie proti všemu tomu šílenství, co cestování časem obnáší. Raději si na takové špílce zvykněte, nebo budete platit za morouse.“

 

Emil se ubytoval v jednom bungalovu a v poledne sešel dolů k centrální budově, kde byla společenská místnost a jídelna. Sešlo se tu všech 7 frekventantů z různých dob. Mužů bylo 5 a dívky jen 2. Agentka AL303 představila Emila ostatním, a pak se podával oběd.

 

Odpoledne přivedla agentka AL303 Emila do oddělené kóje, kde byl terminál pravděpodobnostního počítače. Měl si přečíst základní údaje o fungování dozoru nad časovou linií.

 

Zjistil, že pravděpodobnostní počítač je velmi sofistikované zařízení. Dokáže porovnat několik časových linií, které mají šanci na pravděpodobný vznik na základě určitého jednání určitých lidí. Varování přichází z budoucnosti. Každý den dochází k synchronizaci pravděpodobnostního počítače se stavem dalšího dne. Z následujícího dne doputuje do vstupního zařízení počítače kapsle s údaji o podezřelých okolnostech, které je třeba vyhodnotit. Chvíli poté vyšle pravděpodobnostní počítač aktuální stav zjišťování do předchozího dne ve stejné kapsli. Takto jeden stroj času putuje každý den dále a dále do minulosti.

 

Počítač tedy pracuje v reálném čase a současně zná situaci z následujícího dne. Může vytvořit mapu aktuální časové linie a prozkoumat podezřelé jednání, které by ji mohlo narušit. Narušitel je taky indikován z následujícího dne. Celý systém aktualizací z budoucnosti navíc funguje tak, že je nejprve obdržena zpráva z budoucnosti, pak je provedena aktualizace a teprve potom odchází zpráva do minulosti. Tím je zajištěn přenos informací z libovolného budoucího času. V reálném čase je tedy vždy dost prostoru na vyhodnocení podezřelých okolností.

 

Pracovník probačního oddělení provádí kontrolu celého procesu a vyhodnocuje výsledky pravděpodobných změn časové linie. Pokud je taková možnost reálná a ze zpráv z budoucnosti je indikován narušitel, připraví probační oddělení pokyny pro provedení zásahu. Z budoucnosti již ví, že byl narušitel zadržen, nyní stačí tento akt provést. Z důvodů ochrany před paradoxy jsou některé informace v opačném směru toku času filtrovány, takže konečné vyhodnocení a způsob zásahu je řízen výhradně na základě informací z reálného času.

 

Celý proces je velmi komplikovaný, takže analytik probačního oddělení musí být člověk odolný proti stresu. K jeho uvolnění přispívá i fakt, že si může s pravděpodobnostním počítačem povídat normálním jazykem. Počítač je téměř inteligentní, použití hlasového vstupu a výstupu je vcelku jednoduchá aplikace v porovnání s tím, co všechno počítač musí umět.

 

Emil vstřebal předložené údaje a začal se bavit s pravděpodobnostním počítačem.

 

„Počítači, jsi nějakým způsobem napojen na agenturu MX?“

„Ano, agentura AL je přímá řídící instituce agentury MX.“

„Takže posíláš zprávy opačným směrem až do dvacátého století?“

„Můžu takovou zprávu poslat, pokud je to nutné. Počítač agentury MX se napojuje na moji větev v roce 2147. Pokud je zpráva opravdu tak důležitá, obdrží ji s pokyny, jak hluboko má být vnesena do minulosti.“

 

„Takže principiálně je možné informovat své mladší já o všem, co se v budoucnosti stane?“

„Principiálně to možné je, ale všechny zprávy prochází filtrem proti paradoxům. Takže každý subjekt v objektivním čase má příležitost jednat podle svého vědomí a svědomí.“

„Ale nakonec každé takové jednání vede k situaci, která je v budoucnosti již fixována?“

„Ano, tomu se říká udržení časové linie. O všech narušitelech se tak vždy dozvíme včas a můžeme je spolehlivě eliminovat.“

„Takže reálně neexistuje možnost změny časové linie?“

„Pokud je dodržena zpětná posloupnost předávání informací, tak ne.“

 

„Nebylo by tedy jednodušší narušitele odhalit ještě předtím, než cestu časem nastoupí?“

„Podobný systém práce by vyžadoval i opačný tok informací v rozsahu celého světa, a to je velmi složitá aplikace. Jednodušší je zadržet narušitele, podat o tom zpětnou poštou zprávu a na jejím základě naplánovat zadržení narušitele.“

„Což je už svým principem paradox.“

„Je, ale je to paradox přiměřený. A nedochází při něm k žádnému narušení časové linie, jelikož je už sám tento paradox do časové linie integrovaný.“

 

„A není možné tímto způsobem agenturu časové policie zneužít? Třeba tím, že za narušitele označíme normálního poctivého občana?“

„Zneužití systému tímto způsobem je eliminováno faktem, že každé jednání agentury časové policie je již součástí časové linie.“

„To není odpověď na moji otázku. Pokud je zadržení poctivého občana součástí časové linie, pak k němu dojde nebo ne?“

 

„Informace z budoucnosti je filtrována a záleží na jednání konkrétního analytika pravděpodobnosti, jak s takovou zprávou naloží. Obecně se počítá s prověřením nebezpečnosti potenciálního narušitele v objektivním čase pomocí služeb pravděpodobnostního počítače. Pokud je i po takovém prověření patrné nebezpečí narušení časové linie, pak je třeba narušitele eliminovat bez ohledu na jeho relativní poctivost. Zachování časové linie je naprostou prioritou.“

***

Večer byl čas volna a jednotliví agenti je trávili podle svého naturelu. Emilovi trošku vadilo, že nejsou naplánované nějaké společné akce, třeba táborák nebo nějaké posezení ve společenské místnosti. Systém časové policie byl však postaven na individualitě a na až přílišném respektování soukromí agenta. Jakékoliv kontakty mezi agenty byly tedy věcí vzájemných sympatií konkrétních dvou nebo více lidí. Pouze AL303 se věnovala všem a pomáhala jim zvládat zátěž školení. Takže se zastavila i u Emila a ptala se ho na jeho spokojenost s předávanými fakty.

 

„Upřímně, paní AL303, zatím jsem trošku zmatený. Ten tok informací proti času je dost zvláštní záležitost.“

 

„Je to možná zvláštní, ale stojí na tom úspěšnost našich agentur v civilizovaném světě. Sice se povídá, že se agentury zakládají podle potřeby, ale faktem je, že udržení kontinuálního chodu agentury v dlouhém časovém období je praktická věc. Ve staletích předcházejícím věk elektřiny byla samotná možnost fungování pravděpodobnostních počítačů velmi komplikovaná. Z tohoto důvodu se agentury řídily z nějakého bodu v čase a jednotliví  agenti museli za svými povinnostmi putovat časem, což bylo občas neefektivní, a tak muselo zasahovat několik agentů nezávisle na sobě, aby bylo zachování časové linie zaručeno. Ve vašem století jde už o rutinní práci, která nepůsobí žádné potíže.“

 

„Je běžné, že se předávají zprávy ze vzdálené budoucnosti?“

 

„Běžné to rozhodně není. Pouze v kritických případech se taková zpětná pošta používá na větší vzdálenosti. Ale občas je to praktické, protože teprve v daleké budoucnosti se mohou objevit fakta, která souvisejí s činností narušitele. Například v čase jeho cesty do minulosti nebo po jeho vrácení do správného času.“

 

„Co bude vlastně náplní dalšího školení?“

 

„Cvičení práce s pravděpodobnostním počítačem. Náš počítač vám bude připravovat modelové situace a vy je budete řešit jako ve skutečném chodu agentury. Bude to trvat několik dní, abyste si prošel celý cyklus včetně zpětné pošty. Jakmile testovací software v počítači vyhodnotí vaši práci jako uspokojující, bude váš výcvik ukončen a vy se vrátíte do svého času.“

***

Přišla klidná noc, ve které se Emil dobře vyspal a odpočinul si tak od všech starostí. I ve 25. století se tedy dá žít, pomyslel si.