Tak jitřní podzim vchází do života
s posledním listem dřímajících stromů,
v osnově větví skočná chybí nota
zazděna sutí nedožitých lomů
 
Marnosti slibů splněna je kvóta
co rozdávány, sotva ví kdo komu,
na stuhách veršů s gestem Pierota
v bezčasí, srovnaném v palindromu
 
Za prázdnem schodů bloudí nejistota
co prach vzpomínek navždy zvířit smí,
a vítr bez spěchu, ví, že nezatmí,
 
i poslední list stačí odnést než
jej někdo cizí ztrestá za krádež
Tak jitřní podzim vchází do života

*