Trhám tě do kytice snění
vázané stuhou z bledých rýmů,
do stojatých vod zapomnění,
v nichž lépe snáším žár i zimu.

 

Ještě nedoznělo klekání
na probuzení netopýra.
Ještě dlaň přiletěla ke dlani
a jedna druhou pevně svírá.