Kytara
Vladimír Kovačič 4.10.2026 | 11:35
Má kytara v náručí po dlouhém čase.
Kytara se zplihlými vlasy
čeká, že zahraješ.
Co tu čeká asi,
ve skříni sníh
a hrátky na faleš.
Přitom je zděšení
tak hrozně skutečné,
nemůžeš hrát,
tóny jsou netečné
a v uchu hrníčku
se přesypává hrách.
Jen touhy jsou skutečné,
na ně dál hraj si,
na tóny jablečné,
ač to je šílené
jako ty vlasy
které své kytaře nemůžeš hladit.
Vezmi je v náruč,
to dítě nevděčné.
Možná tě odmění sterými hlasy.