zavřená víčka na zpocenejch dlaních
ruce v bok panenky ve výstřihu
mě v posteli jeho v srdci
máš

už se nedivim
jen sem tam ještě zakroutim hlavou


každou sobotu v půl sedmý u stolu
poslouchám
jak zalejváš ticho vařící vodou
a děláš místo mně snídani jemu

každou sobotu se mi vstává hůř.