příliš pozdě

vracím se do domu
kde pro hosty nakrojí chleba

a nehledám tu mír








a po žních úzko je mi



tak úzko jak jen bývá
v širých rovinách

na nesklizených polích
zas vítr láme mák
a zima zlá
zima nás zradila





někdo tu rozsypal tolik tmy


dotěrná ruka stesku v kapsách ti nahmátne
představy co se nepatří
a touhy od léta
neplatné