Dveře hotelových pokojů jsou jako záplaty
na roztrhanejch kalhotách malejch kluků
kterýma jsme byli
než přišly děcáky, lásky z průchodů a ...kocoviny


Byli jsme zloději zelených lusků
za polem naježených kukuřic
vzpomínáš?
Meruňkový koláče, hliněný vojáčci a strach
že přijde táta z putyky
s košilí plnou uřezaných hlav


Byli jsme pytláci sprostejch obrázků
a šeptanejch vět
astronauti s dřevěnými křídly
v obláčcích kouře z tajnejch cigaret


Nosím pořád v kapse tu duhovou kuličku, co nebyla k mání
a stojím teď v dlouhé chodbě
co z ní trčí tolik klik
jak rohy nosorožců


Dveře hotelových pokojů jsou jako záplaty
na dírách posranýho světa