závan dechu zhasil svíci
když tenkrát umřel Malý princ


přišla ke mně chcípnout steskem
zlatohřívá
plamen jí zůstal na sítnici…


ten kožich neunosím
z nejrůznějších pohnutek
jen občas pohladím ho
z hladu


(že se mi stará o smutek
a o únavu)


štěká víc než byla žívá
však ani carevič ji nezastřelil
(vždyť vyvedla ho ze záhub)


a zase prý v tom měla chlup
když Jiřík tehdy zaváhal
… a přelil