Vypadali překvapeně.
"A jak dlouho to víš?" zajímala se matka.
"Tři roky" odpověděl jsem popravdě.
"Proč jsi nám to neřekl dřív? Muselo to pro tebe být těžké..." se soucitným výrazem mě pohladila po vlasech. "A ulevilo se ti trochu, když jsi nám to řekl? A máš někoho?"
Musí být tak zvědavá?
"A jo, trochu ... ne, nemám ... jenom asi deset holek na každém prstě!"
"Já nevím, co říct", vložil se do rozhovoru otec, "akorát, že na mém vztahu k tobě to nic nemění, že tě teď nebudu mít rád míň nebo tak něco." A položil mi ruku na rameno. Cítil jsem z něj lítost, ale i podporu. Až teď mi spadl kámen ze srdce, uvědomil jsem si, že to naši vzali nejlíp jak mohli. Pak jsem si vzpomněl na brášku.
"A co s Tuomim?"
"Jako jak mu to vysvětlit? Já myslím, že teď nemá cenu bavit se ním na vážné téma. Až si někoho najdeš, tak ho přivedeš a potom se to vyřeší. Nezatěžuj si tím hlavu"
Když to říká maminka, tak to bude pravda. Takže to by bylo.

Katja a Joakim. Oba jsou kámoši ze základky, lidi, pro které bych zemřel. Ne, to je klišé. Vzdal bych se pro ně vlastního štěstí. Přemýšleli jste nad tím někdy? Kdyby vám někdo nabídnul život, o jakém jsme vždycky snili, pro koho by jste se toho vzdali a přenechali mu to? Kolik by jich bylo?
U mě jsou to naši, bráška a Katja s Kimem. Takže svěřit se jim s takovou "prkotinou" je samozřejmost. Domluvím to s nimi na zítra.

Ve škole jsem byl úplně mimo. Vnímal jsem jenom asi deset minut, když mě vytočila fyzikářka, která mi neuznala odpověď úvahou. Jinak jsem se celý den stresoval přemýšlením nad jejich reakcí.
Mám s nimi sraz ve tři...

Do parku jsem místo normální čtvrthodinky šel snad hodinu. Zastavil jsem se na mostě a zbytkem svačiny jsem krmil kačenky.
Moc se mi dál jít nechtělo. Nakonec jsem se tam teda došoural...

Neměl jsem ani z poloviny takový strach jako u našich. Už jsem prolomil ledy... Navíc jsou to kámoši, kterým se vykecávám každou chvíli. A když jsem viděl jejich veselé obličeje, bylo mi lépe.
S Kimem to nijak nepohnulo, jenom pobaveně řekl:
"Tak to mě poser ty vole, řekni mi, že si děláš kozy - tolikých bab, u kterých jsme neměli šanci kvůli tobě a tys je balil jenom kvůli tomu, že jsi na kluky?"

A Katja byla celá nadšená a prý se těší, až spolu půjdem lovit chlapy!