Myšlenky Tvoje kdesi bloudí,
když u \"branky Tvé\" zaťukám,
rty marně o polibek loudí,
v touze své dál zůstávám sám!

Den stvořen zdá se k milování,
však z Tebe vane divný chlad.
Přemítám smutně, co mi brání
u jiných \"vrátek\" zaťukat...

Vracím Ti vlnky pod sukýnky,
Ty zjevně nechceš si dnes hrát!
Zvonečky luční - cinky linky,
zní Lásce umíráčkem snad.

Ze všeho, co prý věčné zdá se,
Láska snad nejkratší má děj!
Pocity něžné v plné kráse
vystřídá pustá beznaděj...