Že jsi ztratil inspiraci?
Došly rýmy, vzletná řeč?
Než čekat, až tě Múza bací
líp je zkusit léčbu prací
Co takhle třeba...senoseč?

Chop se ostré kosy hbitě
(prosím, neplést s kosicí!)
ten pohyb zná každé dítě
než únava dohoní tě
je v řádcích louka vonící

Nato přijdou hrábě k slovu
ač puchýřů pln hrdina
ani slovo o pohovu
obracet zná seno znovu
kde skončí, ráno začíná

Jsou snad mraky na obzoru?
Rychle všechno do kopek!
A dle jednotného vzoru!
Pot už prýští ze všech pórů
však nečekej, že sklidíš vděk

Zmoklé zas je třeba sušit
berou tě záda, v rukách křeč
divže nevypustíš duši
buď rád, že jsi nemoh tušit
co za hrůzu je senoseč

Že dřina je básně skládat
ještě včera byl sis jist
Dnes tě má tvá Múza ráda
masíruje něžně záda
když plníš verši pátý list

...už zadrž , nestíhám to číst!