Pili jsme čaj a pořád měli o čem dál
a já byla svoje
když zavřels dveře od pokoje
pro chvíle kdy ses smál zakletá

a kočky na stěně věděly
že mezi dnem a postelí ještě zbývá spousta
strun na dueta
ve kterých taje sníh pošetilý
a noc se potom rozednívá
do slibů kapesních


Pili jsme kafe a den se pohupoval
na pomezí rána
v kterém jsem čekala rozcuchaná
kdy začneš snít a lhát tentokrát

a stejně jsi byl jediný
kdo ochránil mne před stíny
vždy když jsem se bála
o svůj prstoklad


Pili jsme víno a mnoho nezbývalo
do poslední věty
o tom že květen plnoletý
odfoukl všechny dny do neznáma

a můry pod lampou tušily
že Merlot večer nezachrání
žes přišel jenom na chvíli tak budu naposled
ve dvou sama
a slova do kterých chtěl ses schovat
neudržím v dlaních