Stočená do klubíčka
oči má ještě zavřený,
na plátno – svoje víčka
promítá něžné proměny.

Je jako kočka líná,
co ráda nevstává,
nejraděj v teple klína
se snění oddává.

Co se jí hlavou honí
v to ráno kocoviny?
Jak u koček, i u ní …

… jen samé ptákoviny!