Pohled z okna
nenadchne a neurazí:
beton a výfukové plyny
válí se vilně. Bez skrupulí.

 

Dívám se a v zádech mrazí,
rampouchy černé kolomazi
k okapům střech když se tulí
a na chodníku mizí stíny.
 

Bez nich už jsme málem nazí,
do duší nám padá tma
a netušíme z jaké viny
se nedíváme do okna.