Snad jsem čekal na náhodu
snad chtěl vždycky z davu čnít
odolat všem možným svodům
nepřetrhnout tenkou nit

 Liják ztichl, vichr dodul
 co víc tedy mohu chtít?
Další bouře nesou škodu
házím mincí – rozum, cit?

 To se snadno nerozhodne
liší se i, co je shodné,
s čím vším člověk má se vléct? 

 Do roka, prý přesně do dne
rebelii do zad bodne
jedna pevná zlatá klec