Jí přítelem jsou sny a ptáci
zvědavost kroků na schodech,
únava, mlhy na matraci
bez písně sípající běh

hloubka, co paměť ticha ztrácí
kde nápis o zeď drze šleh
Poštolek křídla bez frustrací
spočinou v jejích ochozech

kde úžas zbyl a jeho stopy,
i smutek vzdálen od lidí
Ten smutek nikdy nepochopí

steh zítřka všitý v obzory,
co spravedlivý zrak jen vidí
a stromy lásky, pokory