Za branou prázdno, v zámku chybí klíč
zavržou panty ztrouchnivělých věků
jen houfy krys už zase ženou k žlabu
Slova mi váznou, převozníku lič
nádheru Antibes, je to trochu k vzteku
že smutné cis teď z not malíčkem škrabu

 
 Snad mohl bys hrát hru a dostat babu
odíme skety do rouch statných reků
ti budou v celách, platí cukr - bič
Ten, kdo chce jíst, má povahu mít rabů
shrbených lety, jenom hodit deku
Tak se to dělá
Klidně si tu křič