..promluvily o ústech            
okrouhlých touhou..
 
na každém viditelném rohu
zobu z ruky zrnka lží
předstírám smích
a polykání pravdy
abych zahnala ten hlad
 
příliš hlasitý dech
 
ve frontě na odpustky
nabroušené drápky
věrná (k) nevíře
v hlavě uvíznutou minulost
 
možná zlost
že stehy po tobě
mi už nikdy nikdo neodpáře
 
bdím si své dny
noci přežívám
ještě střádám slzy do polštáře
 
je libo umělé dýchání
mrtvé naději?
 
díky ale prosím neresuscitovat
 
raději