ze štůčku prachu   co po všech kapsách tahám

uloupím zrnko a tím zaplatím větru

lalůčku z nachu   tam kam svým dechem sahám

pošeptám "srnko, máš vlhko v barometru"

 

pak lehce stáhnu svý zaprášený smutky

pohladím touhu co rozlévá se kůží

s ďáblem se spřáhnu   už kašlu na předsudky

kdo hledá strouhu  ať začne v mezikruží

 

pokleknu svolně  jak ty přede mnou klekáš

a uctím slovem   a uctím ďábla činem

jdu libovolně až na místo kde čekáš

tam se oklovem a vytlučem klín klínem