Postava v černém, kufr na kolečkách
semknutý průvod, míru holubice
někdo se schová s tím, že všechno přečká
jiný chtěl říci, co si myslí. Tečka
šly tam i děti
teď jen planou svíce

 

 Postava v černém, batoh ošumělý
kdo je měl chránit, totiž policie
chyběl, a tomu v pekle rozuměli
mrazivě tvrdé jsou některé cely
rána a zmatek
lásku na kříž bije

 

 Kdo si jen přeje, ať zas mluví zbraně?
Podivné reje, roztrhané dlaně
oblakem dýmu překryta je záře

 

 Nejedna slza po zdech domů kane
transparent leží
v ruce podupané
Ticho se zeptá:
Co dál, po Ankaře?