Mám v nočním stolku tajné zbraně
vlásenky…
                    rtěnku…
                                   zrcátko…
 
Jen zřídka dnes už hledím na ně
zabalujíc je v pozlátko
 
Na stolku kniha stokrát čtená
ohmataná jak lehká žena
 
Na knize malý kroužek s vlasy
snad zlatý rám pro obraz krásy
prázdný jak hrnek od kávy
 
Před očima tu jednu scénu…
I to je láska?
Týrat ženu s vyhrnutými rukávy…?
 
Mám ve svém srdci tajné zbraně
Nenávist…
                 zlo…
                         a obraz svůj…
 
A spoléhám už pouze na ně…
Jsi za dveřmi?
 
Však nevstupuj..!