Praskliny chodníků
vrávorají mezi námi
pohledy z rychlíků
uhání a nabírají kvalt
osiny v dlaních klejí
peřiny bloudí bažinami
z přívěsku svatého
zbyl jenom oprýskaný smalt

Hoří přístřešky
odtažitých zchladlých ramen
a hlavu není o co opřít
natož na co položit
odříkat modlitbičku
praštit do stolu a po všem amen
mít nad hlavou stíny
a v srdci mátoživý ostrosvit

...

Proč najednou zdá se mi sen
ledový jak horská řeka
temný jak plátno od el Greca