Před spaním
Dota Slunská  25.2.2019 | 17:57
Povídánka.


Na ostrově s jednou lampou a mnoha vystátými důlky
a vyhleděnými obzory
jsme kouzelnické hůlky vyhlazené o vzory
dlaní
pohlédni na ni.

Překrásnou.

Se sněhovými záplatami jí jaro skřípe pod patami
mezi studenými odstíny hnědi ohřáté meze jako zvědi
a na rybníku voda nehnutě
a podél cesty voda splašená.

Má vše čím je a co dává a nic dalšího nemusí víc mít.
Jako člověk
/světlo kmit kmit
kmit/
a jsou v ní výtržnosti a je v ní klid.

Remízy obalené kolem kolen jelen přeskočí je lehce jako jih
oči se plaší jako ptáci a první jarní akrobati na koních
a kola přes den nadskakují drkotají
a zuby po setmění drkotají
a zuby skřípou ve spaní.

Jsme vycpaní a nacpaní.
Jsme vypelichaní.

Drž mě.
Jsem kouzelnická hůlka vyhlazená o vzory dlaní.
Pohlédni. Sáhni.

Cesta trvá. Je daleký ostrov poblíž
a až budou oči na klíž
tam kde tma
světlem mihá
řekne mi: „Dnes už jdi spát.”

Má kniha.