Padáš jak úrodný popel pod Stromboli
sklápím víčka
tak huboko jak kůže svolí
vykrmený strašák v mezizorném poli
 
krajina natlačená v nice
ostrá a okrájená oranice
o kolik se musí obrátit skvělé od skvění
břitký švih proklatě nízkou nadějí
a v úkroku úpěnlivá milosrdnost kruhu
nechoď! jdi! neposlouchej nikoho! co mám udělat?!

v souboji ohňostroje s vodostrojem
originální škleby v ranách

nepatřičně sedí

náležitě vadějí
 
vzpomínka úvrh pro vážnosti
zarytá ochránkyně hadů
otrlý soumrak v éterickém spádu
čekám že by

položila Černoboha na lopatky
mohla by
splasknout strach i uragán?
 
nepleť si mě s nadbytkem
zvládla jsi přelet přes Vesuv
přes sesuv
přes uf
nebo spíš
malátný sníh a křik
má volba je tvůj žalářník
který se vsákne  nocím do županu
do županu který nenosím
 
před jazykem  před zuby
neříkat nic nic neříkat
nic nedělat na nic nemyslet
jen propnout páteř a bezhlasně zpívat
nahlas už jen o samotě z posedů
nemůžu vystát svoje nohy
a tvoje nohy přeskakují klády

a za chvíli
a zítra

otáčí se zády bariérou palisády

z dračí smyčky vypadlo pár nevyřčených slibů

že se ještě nechystáš umřít
viděla jsem dnes ráno  poprvé v životě na zahradě ořešníka
tolik kropenatých obzorů
a bylo to tak krásný že jsem na tebe na vteřinu zapomněla