Jednostranný

Díval se na svět otvorem verzatilek
život se povytahuje na délku tuhy
a váhu potu

Odnikud nikam

Listí opět padalo do korun stromů
tak jako vždy, když po létě není podzim
plavky zarůstají vajgly
típnutými o zábradlí,
pod nímž nic neteče

Jen ta branka
obrostlá křovím
je stále stejná

vysvlečená ze svého zámku


Poklid rodinného krbu

Z vysavače se nesl prach autoritářského koberce
jenž nestrpí, aby se po něm šlapalo
měli by ho nosit a česat mu třásně

sourozenci se tiskli k jehličí,
které pod radiátorem připomínalo Vánoce

talíře zazvonily klekání
a objetí
strnulých židlí
roztékalo na vosk


Umanutá

Hledala diagnózu
zlomená do roviny
„něco mi musí být“

Zatím ji všichni ujistili o pevném zdraví,
protože být bez křídel, je normální


Úzkostná

Na každém kroku tíha
mraky nad koupalištěm
vlídná tvář kina

do chvíle, než shodí masku