zná snad někdo z vás tu
co je starší než včerejší den
co je lhostejnější nežli čas
utopit ho v chlastu
vypustit jej dírou z duše ven
časem se čas vrátí krutě zas

 

když příliv odchází
za ním se osamění skrývá
jak voda s modří nebe splyne
mrtvý klid na hrázi
loď pluje k šarlatu a zpívá
prý čas přinese časy jiné