Tak nechávám se aspoň ostříhat...
Shimmir  17.11.2020 | 23:00
Každý z nás má svá nesplněná přání,
touhy, jež do snů svých jen může skrýt,
když stříbro let již hoví si na skráni
a mladý pouze duchem smí teď být...
 

 

Špičkami prstů dotkla ses mé skráně,
žel, pro tebe jsem jenom cizí chlap,
stříbřitou kštici krátíš odhodlaně
a já jsem za to, věř mi, velmi rád.

Čas od času já navštívím tvůj salón,
aby zas prokouk' jeden starý kmet,
zatáhnout zkouším bříška svého balón,
jsi krásná tak, že s chutí bych tě sved'!

Že ale vím, co sluší se a patří,
o touze své já nechám si jen zdát,
prstíky tvé se s mými vlasy bratří,
tak nechávám se aspoň ostříhat...