Snad znám ten most a znám i jeho brány
vždyť dlouho smýkán jsem již času lavinou
i místa znám, kde osudy jsou psány
v roletách, co jarmareční klauni rozvinou

Však neznám kraj, jenž za tím bývá mostem,
zda věčné jaro či věčný mráz tam dýchá
a slepý, netečný k těm pochybnostem
tak zvolna přes most jdu, kam se nepospíchá

Jen líný krok, stín lhostejnosti v tváři,
tu blesk z dálek vyslán, signál kouřový,
jak květů hrst když láká na polštáři...
Je určen pro mě, či koho osloví?

*