|  | 
	
	
	
		
		Hostů OnLine:  Členů OnLine:  Registrovaných členů:  Právě přihlášení:
 |  | Nový Jeruzalém 
	
	William Blake, londýnský rodák, žijící na přelomu 18. a 19. století. Malíř, básník, objevitel vlastních malířských a reprodukčních technik, filozof a mystik. Ve svém díle se výrazně orientoval na biblická a mystická témata. Je právem řazen mezi nejvýznamnější osobnosti romantismu.
	  Nový JeruzalémWilliam Blake (1757 – 1827)
 
 I.
 
 Anglie, kdo dnes tě vzbudí
 Jeruzaléma do ozvěn,
 polnic hlas ze smrti spánku
 co v hradby dosud nezazděn?
 
 Sestrou staň se tomu městu
 tvář k ňadrům do úklonu skloň,
 z údolí, z hor veď své kroky
 branami lásky na Sion
 
 A pozvedl čas jásot duší
 nad Londýn, věže z kamene,
 tak přijat byl  Beránek Boží
 Anglií v loubí zeleně
 
 II.
 
 Šel čas víry  krokem dávna,
 až zeleň hor kryl temný nach,
 byl spatřen  Beránek Boží
 kdes na anglických pastvinách?
 
 Překryla zář z boží lásky
 snad zamračených kopců stín?
 Kde nový měl stát Jeruzalém
 jen satanský se vzpínal mlýn
 
 Můj luku, zažhni zlato hory
 ty, šípe, touhu nezadus
 a oštěp ať rozetne mraky
 kam ohnivý zamíří vůz
 
 Neusne v duchovním boji
 meč v ruce odhodlaných gest,
 než vystavíme Jeruzalém
 do krásy anglických měst
 
 * The New Jerusalem                                                        By William Blake (1757–1827)
 I                                                                                 
 ENGLAND, awake! awake! awake!
 Jerusalem thy sister calls!
 Why wilt thou sleep the sleep of death,
 And close her from thy ancient walls?
 
 Thy hills and valleys felt her feet
 Gently upon their bosoms move:               :
 Thy gates beheld sweet Zion’s ways;
 Then was a time of joy and love.                 .
 
 And now the time returns again:
 Our souls exult; and London’s towers
 Receive the Lamb of God to dwell
 In England’s green and pleasant bowers.
 II                                                                    
 And did those feet in ancient time
 Walk upon England’s mountain green?
 And was the Holy Lamb of God
 On England’s pleasant pasture seen?
 
 And did the countenance divine
 Shine forth upon our clouded hills?
 And was Jerusalem builded here
 Among these dark Satanic mills?
 
 Bring me my bow of burning gold!
 Bring me my arrows of desire!
 Bring me my spear: O clouds, unfold
 Bring me my chariot of fire!
 
 I will not cease from mental fight,
 Nor shall my sword sleep in my hand,
 Till we have built Jerusalem
 In England’s green and pleasant land.
 *
 
 
 
 
		Léta Páně 2014, dne 21.2. věnováno autorem
		JC senior 
|  |  
	|  |  |  |  |  |  
	|  |  
 |  | JC občas mávam také nutkanie ukázať ľudom iný smer, prípadne pohľad na ich tvorbu, vždy je to však subjektívny pohľad na vec, takže snáď je to poradku... díky M.  |  |  |  |  
	|  |  |  |  |  |  
	|  |  
 |  | Mikro,  těší mě tvůj aktivní přístup.  Otázka inverzí? Ano, jednak přiblížení se archaickému vyjadřování v češtině, jak jsi správně poznamenal, ale také jsem je použil v případě srovnání rytmu básně. Velký dík. Jiří |  |  |  |  
	|  |  |  |  |  |  
	|  |  
 |  | Zaujímavé spracovanie...páči sa mi ... odstranil som pár inverzií, ale vzhľadom k archaickosti textu sa tam samozrejme hodia... :) I.
 
 Anglie, kdo tě dnes vzbudí
 Jeruzaléma do ozvěn,
 hlas polnic ze smrti spánku
 co v hradby dosud nezazděn?
 
 Sestrou se staň tomu městu
 tvář k ňadrům do úklonu skloň,
 z údolí, z hor veď své kroky
 branami lásky na Sion
 
 A pozvedl čas jásot duší
 nad Londýn, věže z kamene,
 tak přijat byl  Beránek Boží
 Anglií v loubí zeleně
 
 II.
 
 čas víry šel krokem dávna,
 až zeleň hor kryl temný nach,
 spatřen  byl Beránek Boží
 kdes na anglických pastvinách?
 
 Překryla zář z boží lásky
 snad zamračených kopců stín?
 Kde měl stát nový Jeruzalém
 jen satanský se vzpínal mlýn
 
 Můj luku, zažhni zlato hory
 ty, šípe, touhu nezadus
 a oštěp ať rozetne mraky
 kam zamíří ohnivý vůz
 
 Neusne v duchovním boji
 meč v ruce odhodlaných gest,
 než vystavíme Jeruzalém
 do krásy anglických měst
 
 
 |  |  |  |  
	|  |  |  |  |  |  
	|  |  
 |  | i my, stavěli jsme, stavěli... vůle ochabla, síly došly, zlato se rozkradlo, najdou se další stavitelé..?   |  |  |  |  
	|  |  |  |  |  |  
	|  |  
 |  | než vystavíme Jeruzalém neusnu asi žalem v anglickým městě v mý zvláštní cestě...   díky za zážitek, Jiří... 
 |  |  |  |  
	|  |  |  |  |  |  
	|  |  
 |  | ...to je tvým mládím, Hano,  já mám asi více času, i když mi ho už zas tak moc nebývá... Dík za hodnocení!! |  |  |  |  
	|  |  |  |  |  |  
	|  |  
 |  | kdybych měla víc času, taky by mě bavilo překládat / přebásňovat, jenže nestíhám někdy ani to. co musím, natož to co bych ráda.. tobě to jde výborně    |  |  |  |  
	|  |  |  |  |  |  
	|  |  
 |  |   Ano, Marto, jsou témata, která nikdy neztrácí aktuálnost a texty, které nestárnou. Stojí zato je "oprašovat" a připomínat. Pro širší náhled přidávám i doslovný překlad originálu. Dík za vložení a komentář.   
 Nový Jeruzalém
 William Blake 1757-1827)
 
 I. (Doslovný překlad)
 
 Anglie, vzbuď se! vzbuď se! vzbuď se!
 Jeruzalém, tvá sestra volá!
 Proč chceš spát spánkem smrti?
 A uzavřít ji od sebe starými zdmi?
 
 Tvé pahorky a údolí cítí její kroky
 jemně se pohybovat po svých ňadrech:
 tvé brány spatřily sladké cesty Sionu
 Pak byl čas radosti a lásky.
 
 A teď se ten čas znovu vrací:
 Naše duše jásají a věže Londýna
 Přijaly Božího beránka, aby přebýval
 V zeleni Anglie a příjemném loubí
 
 II. (Doslovný překlad)
 
 A tyto kroky v dávných časech
 kráčely po zelených horách Anglie?
 A byl svatý Beránek Boži
 Viděn na příjemných pastvinách Anglie?
 
 A zdali boží tvář (přízeň)
 rozzářila naše zamračené kopce?
 A byl zde postaven Jeruzalém
 Mezi těmito tmavými satanskými mlýny?
 
 Nes mne můj luku hořícího zlata!
 Nes mne, můj šípe touhy!
 Nes mne můj oštěpe: ó mraky, otevřete se!
 Nes mne můj ohnivý voze!
 
 Nepřestanu s duchovním bojem
 ani neusne můj meč v mé ruce,
 dokud nevystavíme Jeruzalém
 V zelené a příjemné zemi Anglie.
 * |  |  |  |  
	|  |  |  |  |  |  
	|  |  
 |  | priznám sa že len hmlisto sa mi kdesi tam vynárajú udalosti Anglie tých čias no iné ma udivuje ako veľa z toho textu osloví aj dnes aj nás *   vďaka, JC |  |  |  |