diky terezko, ty ses tedy rozepsala, novinarku nezapres... tvuj komentar a hodnoceni je v mych ocich velmi objektivni a opravdu nezaujaty... mas muj respekt... a ja sem budu muset vlozit neco starsiho, nebot je to fakt cim dal min a cim dal horsi...
ja myslim, ze diskuze je u konce, tak jeste jednou pisu, ze jsem vsem vdecna za cas, ktery tu u me stravili... MOCKRAT DEKUJI*!

achach, neodolala jsem a před mým vlastním komentem pročetla diskusi, což se snažím nedělat, ale co už...

k -ami - ama a podobným věcem (koncovky, spisovnost, nespisovnost obecně): třeba v práci (žurnalistika) píšu striktně spisovně, stejně tak v desítkách stránek věcí, jež ročně vypotím pro školu, mám z Čj dost kruté trojsemestrální zkoušky u lidí z Ústavu pro Čj... ale když otevřu básnickou sbírku, eventuálně začnu sama psát, tak za tímhle zavírám dveře, prostě čtu a píšu, tak jak se hodí k dané situaci a pokud to přispěje k vystižení nálady, chaosu, prostředí, vztahů, vůní a čehokoliv, je mi naprosto jedno, jaké jazykové prostředky k tomu autor použil. Neřeším koncovky, zda se jedná o čechismus, germanismus, zda je to termín nebo třeba vulgarismus, prostě, pokud oživí báseň a pomáhá jí vdechnout atmosféru, ať tam je. Když si sami srovnáváme věci v hlavě, nebo se opíjíme s nejlepší kamarádkou a vypovídáme se jí ze svého světobolu, také u toho nemluvíme jako encyklopedie, ale většinou vše vyblábolíme dřív, než nás to vlastně napadne... Spisovně a uhlazeně mluvíme možná na schůzi nebo když se na někoho snažíme poprvé udělat dojem, ale když jsme emočně vypjatí, každému uteče zde to a ono, dochází k mixu nářečí vzhledem k tomu, odkud pocházíme, kde zrovna jsme, s kým přicházíme do styku...

A osobně myslím, že poezie má neomezené hranice a může se v ní objevit cokoliv, o čemž nás přesvědčili třeba Morgenstern nebo Apollinaire, a pokud tak báseň řekne, co měla, ať si to tam je.

Samozřejmě jsou momenty, kdy nějaká nespisovnost nebo třeba pokus o hantýrku působí jako pěst na oko.

Ale je to vždy záležitost konkrétního díla a nedá se generalizovat!


Co se týče dodělávání a předělávání, jedna věc je, když si autor uvědomí, že tohle šlo udělat rozhodně lépe a jinak a dřív ho to nenapadlo a za změnou si stojí (i když mám pořád v hlavě Jardův koment: když si budete chtít vydat knihu, tak taky pak nebudete běhat do redakce, aby vám tam udělali vaše změny), pak ok... ale nápady jiných - od toho jsou právě ty komenty, že nám jiní lidí řeknou, co by šlo napsat podle nich jinak a jak, ale pak by si měl autor umět obhájit, proč to chce, jak to má (omlouvám se za přemíru ukazovacích zájmen).

I když je nemožnost editace nepohodlná, tak to z dlouhodobějšího hlediska považuji za užitečné, že se sem budou dostávat pouze vyzrálejší věci, s nimiž jsou si autoři jistí, nechali je třeba pár dní odležet, než aby je sem vlepili hned za tepla, bez přemýšlení, ještě než oschl inkoust a pak to desetkrát za hodinu editovali.

Pokud j@newe píše, že to sem dala proto, aby se dozvěděla, jak to třeba napsat lépe a v rámci diskuse s čtenářem vytvořila "dokonalou věc", pak je to ok... ale potom by podle mne novovýtvor měl existovat jako nový text, třeba i pro srovnání a opět ke kritice. Ale toť můj návrh.


Samotná báseň na mne působila spíš rozpačitě, ani ne kvůli koncovkám - ty sice nejsou korektně, ale odpovídají reálnému projevu člověka - a autentická, to by poezie měla být především - ale protože už jsem od tebe četla přesvědčivější a lepší věci.

Přijde mi taková rýmovaná-nerýmovaná, jako že občas ano, ale tak napůl, takže to spíš ruší, než kdyby ty rýmy nebyly vůbec, stejně tak mi dost vadila taková jakoby rozsekanost vzniklá sázením velkých písmen tam, kde by podle mne měla myšlenka plynule navazovat, stejně tak interpunkce - v některých básních bývá fajn (třeba u Mikuláška geniální), ale zde mne spíš irituje.

Jsou tam dobré momenty, čtvrtá sloka obsahově nejlepší, stejně tak načrtnuté zajímavé obrazy v prvních dvou, aji ta nálada rezignace, zklamání z toho prosakuje, ale ne tolik přesvědčivostí, kterou umíš vtěsnat do jiných básní.

:)

Ne, Cindo, ono jde o to, že někdo chce být papežštější než papež a přitom se asi neumí ani pomodlit.

Ty sis prostě myslela že "píšu" je nespisovný tvar, já vím, že ho lze použít.
Také si trochu odporuješ - autor by se měl v tomto případě akceptovat?
Autorka uvedla, že mi moc děkuje. Psala jsem ji, že nemusí...píšu kritiky ráda těm, kde to má smysl. Víc k tomu dodávat nebudu.

Ono Marcelo nejde o to, jaký tvar je přípustný, jde o to, který do spisovné úpravy lépe zapadá a mně tam prostě líp zní i vizuelně vypadá ten s koncovkou -i.

Kdyby papež použil internetovou jazykovou příručku od Ústavu pro jazyk český akademie věd č.r., věděl by, že i výraz přeju je spisovný a možný.
Jinak bych ještě něco dodala, ale nedodám, budu si to radši jen myslet.

Myšlenka v textu se mi líbí, přečetla jsem si jí s radostí.
K té úpravě, pokud to někdo teda potřebuje mít vopravdu spisovný, tak tam zas hapruje ve druhé sloce "jak si přeju", když už převod do spisovna, tak tedy i tam - "jak si přeji", abychom byli papežštější, nežli Papež :-) (a btw - autor by se v tomhle podle mého akceptovat měl a nespisovnost výrazů nemá nic společného s hrubkama)

netreba "oplácať" :)
..a možno ťa raz niektorá osloví a okomentuješ
ver, že rozumiem tomu kdyz ctu, tak sem tam nejake slovo nerozumim a to me trochu odrazuje..

dekuji Ti, bludicko, ja vim, ze Ti komenty neoplacim, mam slovenstinu dost rada - na poslech - ale cist si v ni moc neumim... kdyz ctu, tak sem tam nejake slovo nerozumim a to me trochu odrazuje... jsi mila

je mi blízka
tvoja poetika..tento text ma oslovil
až som sa v ňom temer našla

už sa teším na ďalšiu /vlastne, posnorím v tvojej tvorbe, ak dovolíš :)/

jelikoz jsem ja osobne nic lepsiho behem dneska nevymyslela (ani to moc nezkousela :-/), tak sem nyni vkladam verzi marcely, ktera si tu praci opravdu dala... basen sice ve druhe sloce trosku pozbyva puvodniho vyznamu, ale celkove je kvalitnejsi, to myslim musime uznat vsichni: moc dekuji a rpo porovnani zverejnuji:

Kdybych já byla tvoje žena,
už bys mě musel lépe znát.
Uměl bys projít myšlenkami,
a ne jen dlaní po křivkách.

Kdybys mě znal tak, jak si přeju,
věděl bys, na co čekávám,
že chodím do snů se zpožděním
a k ránu ti z nich vyprchám.

Že uvnitř bývám proto sama
tak nahá, jak's mě nepotkal,
že opíjím se literami
Je jedno, kdo je komu psal.

Snad neumím být ničí žena.
Sám říkáš, že jsem příliš svá.
A že ti voním neurčitě,
snad vodou, větrem, po mlhách.

A ty, jak rytíř středověku,
co dlouhá léta ztékal hrad,
už za zdí jsi, i ostrým trním,
teď bloudíš v jeho komnatách.

vlastne nepouzivam... zajimavy argument

chtela bych podekovat vam vsem a jeste trochu vic marcele... ona je hlavni iniciator toho, ze pod mymi nevalnymi dily vznikaji krasne zive diskuze... citim se tu dobre, tak trochu doma... mam rada zabavu, kde se muzu necim poucit a neco naucit...
pokud je jeste nekdo toho nazoru, ze se hodi vice "myslenkami" (asi ano), tak prosim nekoho ze zplnomocnenych o opravu

Pro mě stěžejní je třetí sloka - jádro básně, jak umístěním uprostřed, tak významem. Všechno ostatní jsou takový slupky cibulový, který to mají schovat před světem - a tam je celkem fuk, jestli obsahují gramatický rým nebo nespisovné tvary. A mimochodem - písmenama mi ve spojením s opíjením se přijde naprosto přesný vyjádření.
Připomínky jsou dobrá věc, ale opravovat podle nich by měl autor jedině tehdy, že se s nimi sám ztotožní, v opačném případě je to úlitba bohům...

Po tom, co se mi tu dostalo za "rady" ke vkládání děl (v komentech) právě od adminky, mě přešla veškerá chuť zde něco publikovat.