krčím sa v trinástej
a kúsok odo mňa
na zlomok pocitu
čupí Boh
s pažami okolo kolien
potláčam chuť objať ho či aspoň
potajme hladiť
ako zvyknem otca
keď sa mu prestrihávam šedinami
vedela som
že patrím medzi tie nahé
chýba mi
miera v opojení prostotou
odrazu sa dotkne stromu
horko zakoreneného v mojej hrudi
chvením mláďat po prvom nadýchnutí
cinkotavo
viem..malinká..viem
posúvam srdce hlbšie
aby som vytvorila väčší priestor
pre Neho
Léta Páně 2011, dne 22.6. věnováno autorem
marta
|
|
|
|
|
|
|
|
já děkuju - slovenštinu čtu moc ráda.. nevím jestli jsem někdy narazila na někoho (ze Slováků) kdo by psal vyloženě špatně - možná je to tím že jich na české servery tolik nepíše, možná nějaký filtr pustí "přes hranice" jen ty nejlepší ;-)
taky se měj krásně :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
@hanele m napsal:
nevím jak bych to měla "rozebrat" - je to krásně vyjádřené ďakujem, hanele, za príjemnú návštevu vážne ma to potešilo pekné dni prajem m. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
nevím jak bych to měla "rozebrat" - je to krásně vyjádřené
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
@bludicka Marta napsal:
nie je tam beznádej, priateľu
len
posuniem srdce hlbšie..
ďakujem za krásny komentár..hádam si ani nezaslúžim Tak je ta beznaděj teď zakotvená ve mně...Navzdory všem knihám o pozitivním myšlení...;o( Jsem rád, že aspoň verše v komentu se Ti líbí!*) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
nie je tam beznádej, priateľu
len
posuniem srdce hlbšie..
ďakujem za krásny komentár..hádam si ani nezaslúžim
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Podivný smutek nad dílkem Tvým cítím,
s úsměvem přijdu a zase se chytím,
drápkem zaháknu horu Tvého smutku,
přec v hloubi věřím v život bez zármutku...
.....................................................................
Jenže ta beznaděj mne nějak dostala...
Bez rukou objímám Tě pouze,
líbám Tě bez dotyku rtů,
beze slov vyznávám Ti dlouze
Lásku svou, touhu prázdných dnů.
Blízko a přec na konci světa
jsi, ač tak něžně mámivá,
možná chybí ta jedna věta,
bych mohl Tvůj být, Ty zas má...
Srdce ve stejném rytmu buší,
proč tedy nyní dojem mám,
že k sobě navždy slepí, hluší
jsme a já sám si připadám?
X$(
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ani nevieš, ako ma teší takýto komentár
ďakujem
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Píšeš v zajímavých souvislostech a obrazech. Vracím se k tvým básním vždy opakovaně, protože jsou to ty, nad kterými mám chuť přemýšlet o obsahu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
@Olunkas napsal:
ako zvyknem otca
keď sa mu prestrihávam šedinami
všecno v tom je, tvoje verše jsou mi blízké, jako kdybych vnímala život stejně, jenom o tom tak neuměla psát ďakujem, Olu ten pocit blízkama uisťuje že má zmysel písať poéziu |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ako zvyknem otca
keď sa mu prestrihávam šedinami
všecno v tom je, tvoje verše jsou mi blízké, jako kdybych vnímala život stejně, jenom o tom tak neuměla psát
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
@Dota Slunská napsal:
Řekla bych za sebe, že umíš hovořit dostatečně naléhavě na to, aby sis mohla „přebytečné" verzály odpustit, jenže kdo cítí jako ty? Jako ten druhý? Jako kdokoli jiný? Ráda u tebe čtu, ta tvoje slovenština mi dává tak příjemně zabrat. ďakujem, Dota..cením si takúto odozvu |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
@Vorona napsal:
hezky oddaná...někdy to taky tak cítím oddaná myslím si, že cez vzťahy k tým najbližším si utvárame vzťah aj k Nemu alebo skôr opačne? jednoducho sa to ovplyvňuje myslím teším sa, že "někdy" sme na spoločnej vlnke |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Řekla bych za sebe, že umíš hovořit dostatečně naléhavě na to, aby sis mohla „přebytečné" verzály odpustit, jenže kdo cítí jako ty? Jako ten druhý? Jako kdokoli jiný? Ráda u tebe čtu, ta tvoje slovenština mi dává tak příjemně zabrat.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
áno, múdro hovoríš
"velký písmeno to nedělá větším "
ďakujem
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
dobre..myslím, že máš pravdu
ak sa ti chce, prepíš mi "Ho" aj" Dotkne", prosím
ďakujem
|
|
