|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
bezmoc rozhodila kuřecí kůstky
..promluvily o ústech
okrouhlých touhou..
na každém viditelném rohu
zobu z ruky zrnka lží
předstírám smích
a polykání pravdy
abych zahnala ten hlad
příliš hlasitý dech
ve frontě na odpustky
nabroušené drápky
věrná (k) nevíře
v hlavě uvíznutou minulost
možná zlost
že stehy po tobě
mi už nikdy nikdo neodpáře
bdím si své dny
noci přežívám
ještě střádám slzy do polštáře
je libo umělé dýchání
mrtvé naději?
díky ale prosím neresuscitovat
raději
Léta Páně 2014, dne 28.3. věnováno autorem
hanele m
|
|
|
|
|
|
|
|
asi vše bylo řečeno, smutná věc, nicméně vypsaným perem zmalovaná do krásna...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
dýchání?
ANO, uměle-cké
*
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
hmmm, tuším sme naladený na rovnakú tóninu..., veľmi pekné
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Hm...tomu říkám tah na branku, sice smutný, ale jistý gól a rozhodně ne z ofsajdu!  |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jeden co odešel
bude zase jiný
shrábni prostě jíní
a koukej žít... 
živořit se dá totiž... vždycky!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Babizno, jedna, skvělá, jo umíš prožívat:)())))
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
věštění z kuřecích kostí
směrem k budoucnosti
(nebo k beznaději?)
zázraky se dějí....furt
Smutkem na mě dýchla, div mě neporazila, ale sebrala jsem se a kůstky taky... hodila je do popelnice...a šla hledat novou, neresuscitovanou...
|
|
|
|
