|
Před spaním
Povídánka.
Na ostrově s jednou lampou a mnoha vystátými důlky a vyhleděnými obzory jsme kouzelnické hůlky vyhlazené o vzory dlaní pohlédni na ni. Překrásnou. Se sněhovými záplatami jí jaro skřípe pod patami mezi studenými odstíny hnědi ohřáté meze jako zvědi a na rybníku voda nehnutě a podél cesty voda splašená. Má vše čím je a co dává a nic dalšího nemusí víc mít. Jako člověk /světlo kmit kmit kmit/ a jsou v ní výtržnosti a je v ní klid. Remízy obalené kolem kolen jelen přeskočí je lehce jako jih oči se plaší jako ptáci a první jarní akrobati na koních a kola přes den nadskakují drkotají a zuby po setmění drkotají a zuby skřípou ve spaní. Jsme vycpaní a nacpaní. Jsme vypelichaní. Drž mě. Jsem kouzelnická hůlka vyhlazená o vzory dlaní.
Pohlédni. Sáhni. Cesta trvá. Je daleký ostrov poblíž a až budou oči na klíž tam kde tma světlem mihá řekne mi: „Dnes už jdi spát.” Má kniha.
Léta Páně 2019, dne 25.2. věnováno autorem
Dota Slunská
Kategorie: Poezie ostatní
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||






















