|
Hostů OnLine:
Členů OnLine:
Registrovaných členů:
Právě přihlášení:
|
|
Za lávkou měl být most
Jednostranný
Díval se na svět otvorem verzatilek
život se povytahuje na délku tuhy
a váhu potu
Odnikud nikam
Listí opět padalo do korun stromů
tak jako vždy, když po létě není podzim
plavky zarůstají vajgly
típnutými o zábradlí,
pod nímž nic neteče
Jen ta branka
obrostlá křovím
je stále stejná
vysvlečená ze svého zámku
Poklid rodinného krbu
Z vysavače se nesl prach autoritářského koberce
jenž nestrpí, aby se po něm šlapalo
měli by ho nosit a česat mu třásně
sourozenci se tiskli k jehličí,
které pod radiátorem připomínalo Vánoce
talíře zazvonily klekání
a objetí
strnulých židlí
roztékalo na vosk
Umanutá
Hledala diagnózu
zlomená do roviny
„něco mi musí být“
Zatím ji všichni ujistili o pevném zdraví,
protože být bez křídel, je normální
Úzkostná
Na každém kroku tíha
mraky nad koupalištěm
vlídná tvář kina
do chvíle, než shodí masku
Léta Páně 2011, dne 11.7. věnováno autorem
Marek
|
|
|
|
|
|
|
|
Nerad říkám, co má kdo vidět, o to mě těší víc, když se někdo zastaví a vidí... Každý to své... Díky
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
pre mňa má každý z tých textíkov niečo do seba
pri každom som postála..dokreslila si po svojom a podumala
ďakujem, Marek
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Cinda: Víc si ani přát nemohu...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Výtečně sesumírované myšlenky a obraty, myslela jsem, že něco z toho vypíchnu, něco, co se mne dotklo nejvíc, ale postupně jak jsem se začítala se to "něco" přesouvalo stále jinam... ne, nepřesouvalo, bobtnalo a nabalovalo, jeden skvělý obraz stíhal druhý. K zamyšlení, k malému pousmání, pokývání hlavou a určitě i k vracení se a opětovnému čtení. Díky, moc fajn se mi tu četlo.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
To mě těší, Indigo, a i s tím jihem ses trefila, co se svitu týče, jen věřím, že to chvíli vydrží...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pro mne spousta skvělých obratů v různých rovinách a každá strofa hraje prim. A i když se možná zdá, jako celek nemá definitivní závěr,přesto ukončuje..podle mne druh odrůdy časové etapy a směřuje na jih...zase za sluncem.
A mohla bych vypisovat detaily, které mě pohltily...tak jen řeknu, že kdyby tady bylo to hejbátko na oblíbené, přidala bych právě tuhle.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
JC: Děkas za zastavení a hlavně to, cos napsal...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ano, jsou zábradlí, pod nimiž nic neteče, jsou i zábradlí, pod nimiž končí život ... ten bez křídel
***
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Doremifa: Tak to jsem rád, líbí se mi, jak si každý najde jinde...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
...úplně nejvíc se mi líbí první, ale kdyby tam nebyla, tak se mi úplně nejvíc budou líbit všechny ostatní
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Javavia: Těší mě, že sis pro sebe našla...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
..hm, já věděla, že tak to asi bude, bezva
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mirka: Díky.
Seřadíš-li názvy pod sebe, je to takových pět malých zastavení na jedné trase...
Není to ale jen můj životopis, nebo, ne jenom. Od Poklidu rodinného krbu je to věnováno lidem, co jsou mi nějak blízcí či jejichž životy se mě nějak dotkly. Jednotící nití je pocit, pocit hledání, potřeba nevidět jen jednu stranu patníku u cesty, po níž člověk šlape...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
A mně to přišlo hodně fajn...jen jedno mi vadilo, že tolik důležitých témat je schováno pod jeden pěticelek. I když možná se pletu, seřadím-li názvy pod sebe?
Jednostranný
Odnikud nikam
Poklid rodinného krbu
Umanutá
Úzkostná
???
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dík, Vori, s tou krkolomností - možná záleží, co si pod tím představuješ a jak se s tím dokážeš sžít...
|
|
|
|
